Tato stránka má plno odkazů a tak je neváhejte využít.
Honza Malina
------------------------------------------------------------------------------------
V Yahůňově v neděli, je to všechno v .......
NECENSUROVANE NOVINY RUSH LIMBAUGH SHOW
JOSEF BILEK WEBSITE STRANKY MIRO BORIKA
MIKE REAGAN WEB SITE DRUDGE REPORT
URAD DOKUMENTACE ZLOCINU KOMUNISMU CR FOXNews.com
WorldNetDaily - A Free Press for a Free People NY POST noviny z New York City
77WABC RADIO New York City Elektronické pohlednice
FC LIVERPOOL HOME PAGE Ceský fotbal
Sky Sports New York Rangers Pittsburgh Penguins
HOKEJOVY SVET ESPN.com - NHL HOCKEY CLUB ZLIN
iDNES.cz - jste v rubrice domácí
Stojim v zacpe na dalnici v Massachusetts a mam takovy dojem,
ze jakmile nekam specham, tak posledni dobou se vzdycky neco stane, co me zdrzi
a pak jsem z toho vyvedeny z miry, ale co naplat, mel jsem tuto prilezitost a
moznost to zazit uz nekolikrat, ale zvlastni bylo, ze se to jako zakon
schvalnosti vzdycky stane, kdyz se nekde zdrzim, pak samozrejme musim vsechno s
vyplazenym jazykem dohanet a nakonec se stane, co se stalo i ted na
Massachusetts Turnpike, ze tady prejel nejaky vul policajta, kdyz daval jinemu
ridicovi pokutu. Zase nekdo neopatrny, ale co se uz da delat, tomu policejnimu
officerovi uz ten zivot nikdo nevrati a jeden vul za volantem si urcite za svou
neschopnost, rozeznat brzdu s plynovym pedalem, pujde sednout do basy a po pravu.
Zavreli teda dalnicu asi na 3 hodiny, coz byl pruser, jelikoz jsem nestihal vylozit muj naklad ten samy den a prijel jsem do Bostonu pozde. Smula velika, ale co naplat, nic nenadelam, musel jsem cekat az do pristiho dne, coz byl patek a navic ten slibeny naklad do Seattlu zpatky dal ten muj zprostredkovatel-broker nekomu jinemu, takze jsem nakonec vzal naklad mrazenych ryb do South Carolina, a to asi okolo pet stopu, tedy po cesku vykladek.
Byl jsem zaneprazdneny cely patek, ale prekladalo se to pak az v sobotu a ve velkem prekladisti teto spolecnosti, kde ovsem nebyly uz zadne mrazici mistnosti, ale jen proste skladistni prostor, tedy plocha, kde jsme tyto palety vyvezli z navesu a navazeli jsme si sve vlastni, co patrili nam.
No zkratka vzdycky me poslou nalozit par palet na ruzna mista okolo Bostonu, ja je ty palety pak oznacim cislem trucku a tak pak je vylozim a ten, komu je to cislo zrovna pridelene, si to podle nakladaciho papiru ( tzv.load sheet) nalozi a to podle poradi svych zastavek.
Jenze to jsem nakladal v jejich skladu ve Worcester,MA (vustr)- nazev mesta asi nema s tou omackou nic spolecneho, ackoliv kdo vi, ze jo? Ja to ale nevim, tak kdyz jsem se tam ukazal okolo 10 hodiny ranni v sobotu, tak jsem jeste musel cekat, az se uvolni dvere a dock a ja budu moct nacouvat a zacit proces nakladani.
Jenze to trvalo jeste dost dlouho, nebot jsem musel cekat na ostatni ridice, oni to totiz maji rozdelene na West Coast (zapadni pobrezi), Midwest(stredo zapad-Chicago a St.Louis a Indianapolis i jine mesta ve stredu Ameriky) a pak podle regionu, tedy ja jsem mel naklad do Yahoonova , tak ja rikam jihovychodu a tedy prekladem bych to nazval Zapadakov neboli Prdelakov Veliky. No ale jak uz to byva a panbuh meni, pocasi se nam v Massachusetts tak zhorsilo, ze zacala uplna prutrz mracen a ja jsem uz byl nacouvany na docku, ale mel jsem jen trailer vylozeny, co jsem dovezl ostatnim ridicum, ale musel jsem jeste nalozit svoje palety, no ale to uz lilo jak z konve.
Blesky krizovali oblohu a praskali do mistnich stromu, uplna pohroma a rachot, no ale ja jsem samozrejme byl vevnitr, jenze mezi trailerem a dokem sice byla silna pryzova guma, aby ten naves nebyl opreny o zed, ale co to pomuze, kdyz stejne to kolikrat uplne netesni a navic tam je takova pryzova prepazka, coz svadi pri desti vodu a kape nebo tece primo na dokovou podlahu a zeleznou podlazku, ktera spojuje trailer s dokem. Proste je to nedoresene, ale ja jsem tam dovnitr do navesu potreboval vjet, jenze jsem schytal takovou sprchu, ze jsem nakonec fork lift (v Cesku jesterka-vysokozdvyzny vozik) musel navrchu zabalit igelitem, aby tato voda po nem stekala a ja jsem nedostal sprchu dalsi, protoze prutrz mracen silila a navic nam vypli proud, coz znamenalo, ze ve 4 hodiny odpoledne byla najednou v prosklenem sklade tma jak v pytli a ja jsem musel zapnout svetlo na fork liftu a poradne davat pozor, abych nejakou paletu nenabral a nerozbil nejakou krabicu s rybama, coz bych musel zacvakat ze sveho a to je kolikrat dost drahe, zalezi na druhu ryby.
Velmi nerad vzpominam na jeden den kdysi pred 4 lety ve state Missouri, kdy jsem zazil neco jeste horsiho a sice krupobiti daleko vetsi nez i ten den ve Worcesteru, MASS, ale to byly kroupy velikosti golfoveho micku, rany jak hrom a auta zastavovala pod mostama a nebo na krajnici, ale ja to znam a vim, ze to je dost nebezpecne takto praktikovat, nebot se nejaky slepys do vas muze trefit a stalo se to uz mockrat, ze se tak nekdo i prerazil a skoncil v lepsim v nemocnici a v tom horsim pripade na hrbitove. Coz ja vim a jako ostrileny kozak teda radsi napnu zrak a sluch (poslouchanim vysilacky) a s ostrizima ocima se plouzim rychlosti 60 mil za hodinu (okolo 100 km / h) v leve lajne, abych z tama byl co nejdrive pryc, coz se mi vetsinou pokazde dobre dari. Ten den v Missouri ale situace byla ponekud horsi, protoze nebyla dalnice a pruhy na ni vubec videt kvuli privalum krup a deste a ja jsem nakonec zajel radsi na truck stop, ale uz v krytych pumpach nebylo misto, tak jsem zaparkoval na odkrytem parkovisti, ale krupobiti neprestavalo.
Nakonec asi za 10 minut skoncil i dest, ale povrch asfaltu na parkovisti byl poset samyma kroupama, takze to vypadalo, jakoby nasnezil led a vrstva krup presahovala odhadem 5 cm, takze vsude bylo bilo a kdyz jsem nakonec vylezl ven z trucku, tak to pod nohama krupalo a citelne se z toho ledu ochladilo, i kdyz bylo predtim okolo 30 stupnu Celsia. No proste zazitek na dost dlouho, ale jelikoz kvalitni Americke natery a barvy a tvrdidla jsou k nezaplaceni vyborne, tak se trucku a jeho kapote vubec nic nestalo a ja jsem dekoval bohu, ze se nestalo ani nic me a ze jsem tu pohromu prezil. Par popadanych stromu a ozehlych kmenu od blesku me na klidu rozhodne nepridaly, a to nejsu prosim, panove a damy, zadny posera.
Vim, ted si myslite, co nam to tu ten Malina chce navykladat a proc to sem pise, vzdyt to je obycejna vec a zazitek, ale ja si rikam, ze dockej casu jako husa klasu a zadny uceny z nebe nespadl a toz kolegove a pratele, jeste sa to rozjede, nebojte sa nic.
Yahoo, oh yoo-pee ya ho
Jak uz jsem napsal, tak moje cesta vedla do South Carolina, tedy mel jsem i jednu zastavku v North Carolina, ale to byla vlastne zapadni cast a tedy misto hor a lesu, kde je to Prdelakov Bozi.
No, ale abych nepredbihal, tak jsem nalozil nakonec vcas a i kdyz jeste prselo, tak jsem z Worcesteru odjizdel v poklidu a spokojen, ze uz to nakladani mam za sebou a ze jsem nakonec schopny i odjet a nejaka ta stromova haluza mi nakonec jakoby nahodou nepristala na hlave a nebo na kapote, coz je oboji stejna tragedie, akorat na te hlave to trochu vic podle mych zkusenosti (nevim jak u vas, ze jo) boli.
Mam k jihu a zvlaste k jihovychodu Ameriky svuj vyhraneny vztah. Jednak ta anglictina, kterou se tito lide snazi mluvit u me neni zadna anglictina, ale nejaka smesice domorode hatmatilky, ktere ani lide ze zbytku zeme nerozumi, lepe receno musi natahovat usi jako ja, pristehovalec, aby dobre porozumeli, jestli dotycny zemedelec mysli kosu nebo vosu a nedopadli dost blede, kdyby misto ocekavaneho kochani se pohledem na rucni stredoveke pracovni vyziti dotycneho kolchoznika v Americkych sluzbach se nestalo, ze by je po poli zacal honit roj vos, ktere navic tento prosty clovek z venkova ze srandy vydrazdil k naslednemu presunu a "navsteve" hlav pokojnych turistu tamtez.
Samozrejme ted prehanim, jelikoz to v anglictine jsou uplne rozdilna a nezamenitelna slova, ale davam vam timto polopatisticky priklad, ze to tak je, ale slova si budete muset vybrat uz sami, ja jedu dale, cesta je dlouha a casu malo, ze jo.
Takze jsem projel stat Massachusetts, pak i Connecticut a nakonec jsem pres New York City dojel az do New Jersey, ale to uz byla tma, jenze ja jsem se stavil jen na naftu v mestecku Bordertown, ale to uz byla pulnoc, ja jsem si dal kafe a jel jsem dal az dolu k Delaware Memorial Bridge, to uz je stat Delaware, ale jen par mil ( asi 15) a ocitl jsem se v Marylandu, porad na dalnici I-95.
Projizdel jsem pak oklikou okolo mesta Baltimore a pak i Washington DC, coz je nase hlavni mesto, ale ja tam s truckem nesmim, takze jsem se tam nikdy v zivote nedostal. To ale zase neni takova skoda, asi bych tam potkal nejakeho vola politika, kterych je v kazde svetove vlade taky dost a nemuselo by to dobre dopadnout, takze radsi nebudu riskovat a misto nejakeho slovniho hadani se s volem demokratem o danich radsi napisu, ze jsem uz asi okolo 5 rano dojel do Virginie. Zajinavy stat, ale uz zacina hodne lesu a porosty u dalnice vam napovidaji, ze tu zacina jizni cast Ameriky a ze tady byvaji horka a ta vegetace prebujela uz tomu nasvedcuje.
Vim, rikate si ted, porad nic zajimaveho, ale ja se polepsim. Takze jsem pak po dalnici I-95 south dojel az do Richmondu, VA a to je hlavni mesto Virginie, ale tady uz jsem zabocil pak jizne od Richmondu v meste Petersburgh,VA na dalnici I-85, ktera ale uz uhyba smerem na zapad.
Jo a pak jsem vlastne dojel i pres hranice statu do North Carolina (Severni Karolina).
Tady uz se na radiu-vysilacce skoro vubec nedomluvite, ale to mi nevadi, oni tito lide se mnou stejne nemaji o cem kecat, tak je nechavam byt a navic se mi i zda, ze kdyz promluvim a muj New York prizvuk je porad znat (chte nechte se ho asi nezbavim), tak me povazuji tito zastanci Confederace za Yankeeho a jsem tim padem porad nepritel a jako takovy jsem v nemilosti, i kdyz se nic neprehani samozrejme, ale ten pocit prohry v techto lidech jeste porad je a asi s tim nic nenadelaji, ale jinak jsou celkem bodreho a uctiveho ducha a to me dusi staci a nemam zadny problem .
Ja jsem nakonec zastavil na truck stopu a sel jsem zatelefonovat brokerovi domu (byla nedele), ale jak jsem prisel zpet k trucku, tak jsem ho obesel a kontroloval gumy, jestli jsou vsechny v poradku ( mam jich 18 kol), ale mezi zadni napravou na tahaci jsem mezi pneumatikama nasel zapresovany balvan, asi z toho nevyasfaltovaneho parkoviste, no ale nesel vytahnout ven.
Jak naschval jsem nemel sebou kladivo te spravne velikosti a s tim mensim, co jsem mel, tak to neslo vubec, takze jsem nakonec sel pozadat toho u prepazky v truck stopu, jestli nejake vetsi kladivo nema, ale on nemel cas odejit a nemohl mi hned pomoct, takze jsem nakonec musel cekat asi jeste hodinu, nez ho prisla vystridat zrejme jeho zena, tedy asi majitelka businessu.
No a on pak nasel v opravarenskem pick-upu velke kladivo na sklepavani pneumatik z rafku kol a tim jsem nakonec ten balvan vyrazil. Ze jsem mel malo casu a ze se mezitim dost silne rozprselo, tak to sem asi nema cenu moc psat, ale ja si myslim, ze to jen dokresluje me zkusenosti a zazitky a tak se s vama o tento vsedni zazitek z nedelni North Caroliny rad podelim.
Dojel jsem pak na zapadni cast statu a to uz jsou Smoky Mountains, cast pohori Appalachian Mountains a ten nazev Smoky (kourici) je priznacny, nebot po desti z techto kopcu , vydatne zalesnenych, jde kour a para a caste mlhy jsou jen dokladem, ze na tom nazvu neco pravdy a priznacnosti bude. Ja jsem mel rano vylozit jen jednu paletu nejakych cerstvych masnych vyrobku, nesmelo se to zmrazit a misto se jmenovalo Black Mountain, NC, coz je uprostred kopcu a na misto jsem jel dost prudkym 6% stoupanim, takze vim, ze i kdyz jsem tadyma uz kdysi davno jel, tak ted jsem to videl, znovu a lip na vlastni oci, jak to tu vypada.
Opravdu velice krasne tam bylo, ale musel jsem cekat, az se uvolni dock pro muj truck a ja jsem byl schopen vylozit tuto jednu paletu, musel jsem roztridit par krabic podle druhu vyrobku, coz ale neni velky problem a pro me i vitana rozcvicka.
Nakonec jsem ale odjel kvapne na jih do South Carolina (Jizni Karolina) a to do mesta Greenville,SC.
Mel jsem tam dovest asi 10 palet rybich polotovaru, bylo toho pomerne hodne, ale ten clovek ve skladu me rekl, ze jsem dojel o 20 minut pozde na domluvenou dobu (coz je sprosta buzerace a svinstvo a ja jsem navic zavolal, ze jedu trochu pozde a ze me zdrzeli v predchozim miste-vse podle pravdy), ale ten dotycny prijemce nakladu mi delal vselijake problemy, zrejme to byl byvaly policajt a v buzerovani truck driveru se vyzival, ale co ja vim-nevim.
Nepsane pravidlo mi ale rika, ze v takoveto chvili musim zustat klidny a prehlizet, co se deje, i kdyz samozrejme zadny extrem si nenecham libit a dokazu se taky rozcilit, ale tady bylo moudrejsi ustoupit a i kdyz tento clovek byl navic cerne pleti(coz je mi uplne jedno a neberu v tom zadny rozdil, clovek jako clovek), tak presto bych dodal, ze to byl totalni vul, ale nemelo cenu se s nim o tom hadat, protoze cas kvapil a ja jsem musel odjet na dalsi misto, coz sice bylo za rohem, ale pomali tam byli jeste vic. No proste ten naklad se mi vubec nelibil a cim vic jsem se snazil a makal jak drevorubec v pralese, tak se vse zpomalovalo a ja jsem nakonec nebyl schopen casove zvladnout vylozit i ten posledni stop, co mi zbyval, coz me privedlo k domeni, ze se tady ti lidi nepohnou a neni tu zvykem pracovat az tak hbyte, jako treba v New York City, kde vsechno odsypa daleko rychleji a ja si pak tezko zvykam na jina mista, kde je jim to klukum suma fuk, jestli to truck driver stihne a kam dal jede co vykladat.
Takze stinna stranka tohoto businessu a v takovy smolny den radsi zalezu dozadu do leharny v trucku a hledim na TV a na video a pak vetsinou u toho stejne usnu, coz ale je u me samosebou a netreba se tomu divit, dela to kazdy sofer nakladaku v Americe a jestli vam rekne, ze ne, tak keca.
Cesta do Texasu
Ja vim, mate uz vetsi zajem, ze jo?
No a aby ne, on Texas je dost zajimavy stat, ale ja abych nepredbihal, tak musim dokoncit, co jsem zacal a tak tedy South Carolina byla moji posledni zastavkou a ja jsem ten samy den zavolal jinemu brokerovi a ziskal jsem naklad do mesta Shiner, TX, coz je pry za Houstonem, TX a tento naklad se nakladal v meste Winston-Salem ,NC a to bylo zajimave, nebot v tomto miste se jezdi slavny zavod tzv.Nascar serialu a to jsou vlastne okruzni zavody aut, coz je tu na jihu velice popularni. Taky se to jezdi jako soucast Winston Cup, ale spadaji sem do tohoto mistrovstvi zeme takove zavody jako 500 mil v Indianapolis, Daytona Beach,FL a jine a je to velka tradice a toci se kolem toho spousta penez a sponsoru a televizi a divaku. Ale skoda, ze jsem nemel vic casu, musel jsem totiz odjet co nejdrive, bylo to precejen asi 1270 mil (2032 km) a ja jsem mel na to, to dojet, jen den a pul, coz je sice O.K., ale na zadne flakani se to v zadnem pripade neni.
Verte nebo ne, ale naklad bylo jen 8 palet chlazeneho chmelu v krabicich a nejake prisady do piva a tedy jsem to vezl do pivovaru. Na papirech od nakladu v kolonce jmeno a adresa stalo, ze to je pivovar Gambrinus v meste San Antonio, TX, coz bylo podezrele, ale zrejme to s Ceskym Gambrinusem nic nemelo a byla to shoda jmen, ale stejne to slo do mesta Shiner, TX (sajnr), asi jim to ten Gambrinus obratem ruky prodal a nebo to byl hlavni urad teto spolecnosti a pivovar v Shineru byl jen bocni vyroba piva.
Nasel jsem si to pak na mape a bylo to malinke mestecko asi 20 mil (32 km) jizne od dalnice I-10 asi 100 mil (160 km) zapadne od Houston, TX.
Abych popsal trochu cestu, ja jsem vyjel uz odpoledne, ale nakonec jsem jel celou noc, abych si nadjel a mel pak vetsi klid a navic na druhy den byl statni svatek, Den Nezavislosti Ameriky a ja jsem mel zajem se nekde stavit po ceste a podivat se na ohnostroje, coz je velka atrakce a neco uplne jineho jako za komunistu nas nutili do ohnostrojovych lampionovych pruvodu na pocest VRSR, tady to je absolutni rozdil, nikdo vas do niceho nenuti a svatek je na pocest domacich patriotu a ne nejakeho poloplesateho vola z Kremlu, co se taky pak mockrat "spletl" v zenskych a nevedel, jak se te jeho sexualni zavislosti zbavit, az to za neho priroda a hlavne sam Panbuh vyresil sam a tak vlastne vzniklo to neslavne Mauzoleum, ale to bych uz odbocoval do jine zeme, kde zitrku je vic treba jak kdy jindy aneb bolsevismem to zacalo a pruserem a chudobou to konci.
Vim, nema to co delat s mojima zkusenostma z cest, ale toto jsem si nemohl odpustit a kdyz vidim, jak tito stastni lide radi chodi pohledet na ohnostroj a byt pravem hrdi na svou zemi, tak je mi dost v te chvili smutno a rad bych byl taky jeste aspon jednou v zivote hrdy na tu svoji rodnou zem, ale to byste mi s tou hrdosti museli pomoct a byt hrdi se mnou. Neni vsem dnum konec, to vim taky.
Takze jsem projel v noci uz do statu Georgia a pres mesto Atlanta jsem pokracoval dal az na jih po dalnici I-85 az do statu Alabama a pres mesta Montgamery, AL do mesta Mobile,AL a dal uz pak nasledovala dalnice I-10 W a ja pokracoval pres stat Mississippi do statu Louisiana, kde je polozeno mesto slavnych veselic a reju a masek New Orleans, ale to jsem kvuli casove tisni musel vynechat, (jen jsem zahledl na obloze uz v noci ty ohnostroje) a jet primo chvili po dalnici I-12 W a to pres mesto Baton Rouge, LA a dal uz zase po I-10 a v Lousiane jen par mil a byl jsem v TEXASU.
Jeje, to je mil, na konci na hranici statu to rika 878 mil (1405 km ) do druhe strany statu k hranicim New Mexico statu, ale to je tak na cely den cesty a taky jsem tudyma uz parkrat jel, ale to uz je dyl asi pred 6 lety naposled.
Jeste jsem pak brzo rano trochu zaspal, ale to uz jsem projizdel Houstonem, coz je velmi pekne mesto a celkem vystavni a ciste, ja ale pokracoval dal na zapad a nakonec jsem dorazil do Shineru. Prijel jsem do toho pivovaru jeste vcas a zadny problem s vykladkou nebyl, oni mi podepsali papir a ja jsem zavolal brokerovi, jestli budu jeste ten den nakladat a co ma pro me do Seattlu, ale nic nebylo az na druhy den a tak jsem odjel kousek pres mestecko a nasel jsem postu, tam jsem vyridil par veci a dopisu, ale nemohl jsem pak najit zadny telefon na ulici, takze jsem nakonec zabrousil do jednoho baru a hospody, kde to byl velky sal a tam jsem si dal jen Coca colu a pozadal jsem barmana o telefon, ze to je cislo 800 a to se neplati, to plati prijemce hovoru.
Ja jsem tedy zavolal a zjistil, co a jak, pak jsem tedy v tom vedru dostal chut na pivko a jelikoz jsem nemusel byt zpatky v Houstonu az na druhy den odpoledne, tak jsem se rozhodl, ze si dam to mistni pivo, pujdu si do trucku lehnout a chvilku se prospim a pojedu zpatky do Houstonu a zustanu tam pres noc. No ale jak jsem si dal jedno to pivo, tak jsem na nalepce cetl, ze to delal jisty sladek Kosma Ploetzl, ktereho sem pozvali v roce 1902 z Nemecka Cesti a Nemecti pristehovalci, aby jim varil nemecke pivo, takze jsem ho ochutnal a bylo velice dobre. Navic stalo v te hospode jen pakatel $1 za tretinku toceneho a $2.50 za pul litru, tedy 16 unci sklenicu.
Tak se tam objevilo par dedku a prisli hrat hru Domino, a nekteri se i rozvykladali mezi sebou. Ja jsem porad nic netusil, ale uz jsem zaslechl, jak jeden asi ve veku 55 let (tedy ten mladsi) rekl cosi jako slovo hacek a cestina, ale tak jsem poslouchal dal, oni se rozvykladali vic a jelikoz jsu huba nevymachana, tak jsem se dostal s nema do debaty a rekl jsem, ze jsu narozeny v Ceskoslovensku, a to jsem nemel delat. Totiz cely Shiner, TX je ze 75 % CESKY !!!!
Tito lide sice uz moc cesky neumi, ale jsou to narozeni Americane s ceskym srdcem, to je poznat kazdym coulem a ja jsem mel na barpultu okamzite pivo a hostinsky Greg Koliba se rozvykladal, ze jak se jmenuju a kdyz jsem rekl, ze prijmenim Malina, tak rekl, ze jeho rodina z jednoho kolena je taky Malina, ukazal mi telefonni seznam a ja jsem tam nasel Maliny asi 4, 6 Novaku, 12 Novosadu, 8x Pesek, 4 x Prasek, 6x Jurica a dale a dale, talze tech Ceskych jmen tam byl skoro cely seznam, ale oni mi pak rikali, ze je nablizku i dedina Praha ( ne Prague , ale Praha) a tam se mluvi jen Cesky a dokonce je tam i katolicky kostel a v nem 1x za mesic slouzi msi svatou cesky knez v cestine !
Sedel vedle me na chvilu jisty Dave ( dejv) a ten mi rikal (anglicky) ze uz nemluvi cesky a jednak to ani nikdy moc neumel, protoze jeho tata byl Nemec, ale jak pry byl v armade, tak slouzil v roce 1959 u Ceskoslovenskych hranic, jednou se tak prochazel a nahodou prekrocil nevedouce hranice do CSSR (!!!!), oni ho "nasi hrdinove" hned lapli a sedel asi tyden v base v kasarnach na izolaci, nez ho Americani vytahli z te slamastiky ven. Jednou taky chtel jet do Ceskoslovenska podivat se, kde zili jeho predci z matciny strany, ale sama US Army mu nedala povoleni, protoze by ho v CSSR nemohla ochranit a jeho statut by byl vysoce ohrozen, kdyz byl vojak. Takze se pry do Ceskoslovenska dostal jen jednou a to ho stalo tyden basy!!
Ja jsem taky mluvil ( ale uz Cesky) a bratry Juricovymi. To byli borci.
Pan Rudolf Jurica byl 86 roku stary, jeho bratr Karel nebyl za nim pozadu vic jak o 5 let, ale oba to byli vitalne tak 18 leti kujoni, protoze s nima byla velka sranda, koupil jsem jim pivo, ale oni mi to nedarovali a oplatkou mi ho vratili zase zpatky a taky jsem se s nima bavil o vsem moznem, vykladal jsem o valce s Hitlerem, protoze oba dva byli v US Army v te 2. svetove valce a prosli si celou Evropu, to byl pro me zazitek k nezaplaceni, ale tito dva smisci se jen smali a delali srandu ve vsem moznem, znali jeste par starych rikanek, vtipu a to byli uz 3. generace Juricu v Shineru,TX, jejich dedecek prisel do Ameriky nekdy koncem 19.stoleti jeste za Rakouska- Uherska.
Ja jsem se ptal, jak to bylo driv, treba jeste pred valkou a Rudolf mi rikal, ze treba on vydelaval 90 centu na hodinu, coz pro neho byly penize a tehdy ze si gratuloval, kdyz sel do mesta z pole a mohl mit v kapse 50 centu na utratu, samozrejme ty ceny byly jine nez dnes, ale pamatoval si i krach na burze koncem 20.let a jak pak nebylo moc prace, prohibici a vubec moc si toho pamatoval, ja jsem pomalu dostaval grady a Karel me jeste ujistoval, kdyz jsem vykladal svuj pribeh zivotni, ze oni zase ocenuji cloveka jako ja, ktery se nebal a odesel sam z Ceskoslovenska a zacal sam v Americe od piky, ale ja jsem je ujistoval, ze to nic neni a ze jsem sam spokojeny, ze jsu tady a nazyvam tuto zem mym domovem, God Bless.
Prisel si sednout mezi nas i dalsi David, ale tomu bylo "jen" 55 let, vypadal ale jeste mladsi a cesky umel dobre, ze pry ho rodice nutili se ucit cesky a ptali se me pak s Karlem Juricou, jak se co rekne a jestli opravdu umim cist a psat cesky a musel jsem kreslit mapu a kde je mesto Zlin, z kama pochazim, melo to kouzelnou atmosferu, ja jsem se tam totalne "spolecensky unavil", coz ale povazuju za poctu, protoze to bylo mezi krajanama, Rudolf Jurica pak odjel svym autem domu ( v 86 letech, to je tu normalni v Americe) a Karel se me ptal, jak se rekne cesky tomu, co pouzival pri chuzi jako pomucku, tedy jeho hul. Ja jsem mu ale schvalne po nasem po Valassky rekl, ze je to cagan, to on neznal, ale ja pak rekl i slovo hul, to uz trochu znal, takze jsme se domluvili. David se ptal, jak se cesky rekne auto, ja ze auto, ale on mi rikal, ze tomu vzdycky rikali kara, coz vlastne je slangem u nas v Cechach to same, ale ja jsem si na to nevzpomnel, taky ze jsu Moravak, tak se to tak moc u nas nerika, spis v Praze a v Cechach, ale pak mi vyrazil dech, kdyz rikal, ze jak se mas, ogara ( rekl ogara, ale mel na mysli ogaro), to jsem mu gratuloval, ze taky zna neco po nasem po Valassky, tak jsem to hned vysvetlil, ze jsu Valach a kde to Valassko vlastne je, zase jsem ukazoval na mape, co jsem predtim nakreslil, kde lezi Zlin a Brno a Praha a taky treba Klatovy, coz ale bylo uz odhadem, nebot zase takovy znalec mapy Ceska nejsu a Klatovy nejsou zadne velkomesto, abych vedel presne, kde lezi, to vite, taky uz si musim kolikrat tezce vzpominat, kde co v Ceskoslovensku lezi a tak jsem ocenoval, ze tito Cesi narozeni v Americe maji jeste tolik vedomosti, co jim rodice zanechali a je naucili.
Jo a pak jsem sel na zachod a jak tak cinim potrebu ( pivo teklo proudem), tak jsem uvidel primo proti mym ocim, ze tam je par reklam na businessy v mestecku a najednou jsem zahledl reklamu na Old Geesers Bar ( Bar starych husaru- slangove asi dedku nebo tak nejak) a majitelem byl pan Danny Malina. To jsem uz sedel u baru sam, protoze vsichni mi novi pratele museli jit domu, ja jsem jeste mezitim prinesl z trucku CD s nahravkama lidovek od nas z Moravy a pustil jim to v baru, coz mi i jisty kapelnik mistni kapely ( zase ceske a lidove) velice pochvalil- taky valecny veteran a mluvil velice dobre cesky, tak jsem mu zazpival par uryvku z pisnicky Skoda Lasky a mel radost, ze to tak dobre (!!!???) umim, coz me potesilo.
Pak jsem tedy sel i do toho baru meho jmenovce Dannyho, ale nemel jsem stesti, on byl odjety nekam pryc, takze jsem jen chvilku posedel, dal si jedno pivko a sel jsem do trucku si lehnout, ale jen na chvilku, protoze me zase lakalo se jit podivat do toho prvniho baru, to byla totiz budova asi 100 let stara a jak vystrizena z filmu s John Waynem, proste skoro saloon, ale takovy jakysi evropstejsi, bylo poznat, ze to tesali zlate ceske rucicky, ten kumst a fortel Cechu na tom byl znat. Uz ale zacinal vecer, bylo tam tzv. karaoke, to je zpivani lidi na prani a podle textu, coz jsem si taky vyzkousel ( nekecam) a zazpival jsem vsem pisnicku od skupiny ZZ TOP Blue Jeans Blues, coz je krasne blues a ja ho celkem umim, text mi to ukazovalo na obrazovce a tak to nebyl zadny problem. Nakonec mi ten provozovatel i dekoval a byl opravdu rad, ze jsem se stavil (asi taky Cech, ale nerikal nic o tom), ja mel velkou radost, ze jsem tyto dobre lidi poznal a jak se ke me chovali, to byl proste unikat, mam na to do smrti vzpominky a nezapomenu, jaka to byla vlastne nahoda a nutnost telefonniho hovoru me privedla do cesty vyborne lidi, co jsem si s nema velice dobre rozumel-vzdyt jsme Cesi, no ne ???
Dallas, Texas
Jo a tak jsem nalozil v Houstonu, mel jsem naklad mrazenych dortu pro restaurace a sklady a asi 6 zastavek, koncilo to doma ve Washingtonu, ale ja mel cas az do pondelka, to jsem musel pak byt v Oklahoma City, OK, ale to je z Houstonu jen asi 454 mil (726 km), takze brnkacka a ja jsem jel i pres Dallas. Tak jsem se ozval me velmi dobre zname do Ceska, protoze jeji bracha v Dallasu zije a ona mi na neho dala telefon, to jsem mu pak rano uz v sobotu zavolal, byl opravdu rad (asi uz o me referovala, to je bez debat, ja ju znam !!), takze jsem se se Zdenkem setkal, jeli jsme pak k jednomu jezeru, popijeli pivo, vykladali o zenskych, Americe a planech do budoucna, to vsechno ale v hroznem vedru, takze jsem toho mel za chvilku dost a sel jsem se ochladit do vody, ale ta byla tepla jako kafe, my jsme pak odjeli do Dallasu a sli jsme se posadit do jednoho baru a zchladit se pivkem a povidat dal. Zdenek byl velice fajn chlap, opravdu toho ma za sebou dost a procestoval taky kus Ameriky, byl i v Australii a to me taky zajimalo, navic tam mam i ja tetu a stryce, takze mam k Down Under taky jakysi vztah. Jo ale v Dallase je jedna takova zvlastnost, ze proste jeste asi z dob prohibicenebo i z dob v minulem stoleti tu babtisti zavedli zakon, ze je omezen alkohol a tak se to resi v mistnich barech v urcitych ctvrtich tak,. ze se stanete cleny klubu, to pak muzete pit, kolik hrdlo raci, ale musite byt cleny, jinak vam nenalejou, ale tak jsem se stal clenem jednoho baru, totiz vyplnil jsem karticku, jmeno a datum narozeni, to stacilo a pivecko bylo moje. Nejsem zadny ochlasta, piju uplne nepravidelne a jen tak 2x do mesice, ale precejen jako spotrebitel si rad nekam sednu, tady navic byla prilezitost si pokecat s krajanem, coz je dobra vec a rad to delam, kdyz navic je to bracha me pritelkyne zname a to me tesi dvojnasob. Taky bylo dost horko a tak sedet v klimatizovanem baru je lepsi a pro me pohodlnejsi. No nijak jsem to neprehanel s alkoholem, ale pak rano jsem se se Zdenkem znova sesel ( on jel pak domu a ja sel spat do trucku-nechtel jsem ho nechat bez dozoru), tak jsme jeli na blesi trh, tady se da kolikrat koupit par dobrych veci, ale ja na to moc nejsu a hlavne nemam moc casu nekam chodit, ale Zdenkovo Volvo nas tam v pohode dovezlo, bylo tam plno Mexicanu a ti vyvolavali, co prodavaji a nabizeli vsechno mozne od tricek pres naradi a nabytek (i novy) az po metly a treba i pomerance, proste co koho napadne.
Dallas je pak velice krasne a vystavni mesto, mnoho peknych mist, hraje se tu hokej i basketball a treba i americky fotbal a dokonce i 1.liga socceru, to je ten nas fotbal z Evropy. Jeli jsme kolem Czech Hall, ale meli tam zrovna slavnost Mexicani, oni si to od Cechu pronajimaji, rikal Zdenek a tak to byla skoda, protoze i kdyz nejake ty dechovky zrovna rad nemam, tak bych se rad podival, co je noveho a jak se lidi bavi, protoze jsem jeste nikdy na zadne Ceskoslovenske slavnosti tady v Americe nebyl, trucking mi zabere dost casu a to se neda nic delat.
Pak tedy i v nedeli jsme jeli po hlavni tride a ja jsem uvidel obchod s kytarama, tak jsme tam zastavili a ja trochu umim hrat, tak jsem nasel pravy Fender Stratocaster za $1085 , coz byl ale pametni s podpisem slavneho bluesoveho kytaristy a zpevaka Stevie Ray Vaughan, ktery ale uz nezije, protoze s nim v roce 1990 spadla helikoptera a zabil se chudak cestou ze Chicaga, Eric Clapton tehdy mel letet s nim, ale nakonec si to rozmyslel a tim se tedy zachranil. Je to skoda a obrovska, ale ja jsem si tuto kytaru zapl do zesilovace a zkousel jsem si na ni brnkat, vsechno povolene a zakaznik ma pravo si nastroj vyzkouset, tak jsem neco i zahral, Zdenek pry byval zvukar u jedne kapely a tak jsme byli jedna krevni skupina v muzice, on taky ma rad tvrdsi narez, takze jsem byl rad, ze jsme se tam do toho obchodu podivali, pak jsme ale jeli uz na jidlo, dal jsem si v hospode Friday's poradny New York steak, to je v Texasu povinnost (tedy pro me to byla, ja bych si to neodpustil z tama odjet bez okostovani texasskeho hoveziho), byl velice dobry a nakonec jsme se ocitli zase v tom klubu, co jsme byli den predtim, jen ale decentne a s mirou, ja musel brzo rano vstavat a jet do Oklahoma City uz vykladat naklad.
Zdenek byl velice prijemny spolecnik, ma i plany na navrat do Ceska, to je odvaha, ale preju mu hodne stesti a at se mu dari, to je opravdu od srdce. Debata se svedla i na me zazitky se starousedliky ze Shineru,TX, to byla taky dobra vec a namet, ho zajimalo, jak ja jsem vlastne utekl a co jsem delal, mel sam taky dost zkusenosti a delal vyborneho mechanika aut, zamestnavatel byl Madar, toho jsem ostatne potkal uz i v sobotu, Zdenek me ostatne zavezl k nemu do prace, taky jsem si pak hral u neho s computerem a posilal e-maily svym znamym do Ceska, protoze na ceste to moc nejde, neni tolik casu. A takovy byl vlastne Dallas, Texas.
Dodge City, Kansas
Jo pratele, to byla jizda, jel jsem do Oklahoma City do Oklahomy, vylozil jsem ty sve dva stopy bez vetsich problemu a hura na dalsi den do Denveru do Colorada, to jsem ale musel spechat, je to precejen asi 672 mil (1075 km), mel jsem na to celou noc, ale ja jsem pak vyjel z OKC a jel jsem pres vesnicku Yukon takovou bocni cestou a najednou vidim, jak je tam cedula, na ni Americka vlajka a pod ni Ceska !!
Tak jsem prijel bliz a tam stalo napsano, ze Yukon, Oklahoma je sesterske mestecko pro Krnov, Ceska Republika, coz jsem valil oci a jestli je tu v Americe taky sesterske mesto pro Zlin, to nevim, ale asi to zjistim, byl by to pro me zazitek neco takoveho vedet a videt.
Taky tam zrejme zili Cesi, nebot dalsi napis po chvili rikal neco o Czech Hall and Library, to jsem ale uz nemel cas zastavit a tak me to mrzi, byl by to asi zajimavy vecer a dost povidani, ale dorty pro Denver dostaly tentokrat zakonite prednost a ja jel dal. Malebna krajina a uz se to meni trochu ve step, poli ubyva a spise pribyvaji pastviny, mel jsem opravdu pekny vyhled do kraje, ale uz se zacalo stmivat, nakonec jsem se za jizdy dival do mapy a hledal, kama mam jet a najednou jsem zabruslil pohledem na Kansas a tam mesto DODGE CITY. To jsem znal akorat z cowboyskych filmu s John Waynem, tak jsem si rekl, proc ne a dokonce to vychazelo celkem obstojne na mile a ja jsem i asi 50 mil usetril, takze hura do mesta Dodge City, KS.
Prijel jsem tam uz za tmy, ale jakobych se ocitl jeste v minulem stoleti, projizdel jsem hlavni tridou, ktera nese nazev Wyatt Earp Boulevard, to byla prece slavna postava a znamy US Marshall, co se svymi bratry toto mesto srovnal do late a dal mu rad a zakon, kdyz tu byl predtim pistolniku raj a nezakonost a spory se resili vyhradne koltama a prestrelkama.
Nasel jsem totiz v truck stopu ve meste i par letacku a tak si nemyslete, ze jsu kdovijaky chytrak, ja vam ted neco prelozim, abyste to vedeli presne a ja abych nekecal a mluvil pravdu.
No mesto vzniklo v roce 1865 jako Fort Dodge na ochranu Santa Fe trailu, tedy cesty do Santa Fe, New Mexico a vojaci ji ochranovali, nebot lezi toto mesto na rozcesti 2 indianskych stezek a tak se nedalo nic delat a cestujici do Santa Fe museli byt vojaky pred Indiany chraneni.
Samotne mesto Dodge City bylo ale zalozeno az roku 1872, jen 5 mil zapadne od Fort Dodge pevnosti, stalo se velice rychle centrem pro lovce bizonu, ale tech (bizonu-buffal) uz pak roku 1875 moc nezbyvalo a tak se zamerili tito pristehovalci na dobytek z Texasu, hlavne kravy a to se i deje do dneska a Dodge City zije dobytkem porad.
Jelikoz ale ve meste nebyl zadny sheriff ani US Marshall, tak se vsechny spory vyrizovali prestrelkama a to zapricinilo nutnost zalozeni hrbitova-Boot Hill Cemetery.
Pise to tu, ze tam jsou pochovani vsichni pistolnici a zlocinci, co se jich jen naslo v Dodge City. Armada totiz nemela zadnou pravomoc ve meste a tak se tu strilelo na pockani a zakazniku pro hrbitov Boot Hill pribyvalo neumerne, az se do mesta dostal Wyatt Earp (vajet rrp), ten se stal i US Marshallem a mesto vycistil, ma tu dodnes svou voskovou figurinu v museu a vedle dalsiho US Marshalla Ed Mastertona a jeho bratra Bata je to velice znama osobnost a filmu je o nem taky par natocenych.
Ed Masterton byl zabit v prestrelce s opilym cowboyem v roce 1878 , kdyz tento cowboy rusil klid a tak Ed byl pochovan v pevnostnim hrbitove ve Fort Dodge, coz taky nese rceni, ze bohati a slavni jsou pochovani ve Fort Dodge a zlodeji, pistolnici, vrazi a chudi jsou pochovani v Boot Hillu a nebo sli "primo do pekel a bez zastavky" !
Dneska je mesto vytanou atrakci pro turisty a je tu i dost museii a na hlavni tride je postavena i stara lokomotiva, ktera tehdy tahala vagony s cestujicimi i kravami mezi Santa Fe, NM a Dodge City, KS.
V tom voskovem museu je i par dalsich jmen, napriklad Buffalo Bill, Wild Bill Hickok, Sitting Bull (to byl Indian), Doc Holliday, Wyatt Earp, Calamity Jane, Jesse James a uz zmineny Bat Masterson, US Marshall.
Navic jeste par jinych vylupku a zlocincu, jako treba Cole Younger, ktery se svymi bratry loupil a vykradal banky, dale Billy the Kid, Clay Allison, znamy pod prezdivkou "Vlk z Washity", jeste Frank James, bratr Jesse Jamese, Bob Dalton a Grat Dalton, bratri a clenove znameho gangu, co vykradl mnoho bank a taky delali vlaky, Bob byl navic jeste byvaly US Marshall.
Bylo by toho jeste hodne, ale ja musel pokracovat, dojel jsem nakonec az do Denveru a s vyplazenym jazykem jsem to vylozil ve skladech, mel jsem uz trochu vice casu a jel jsem pres Wyoming az do Utahu severne od Salt Lake City a mel jsem vykladat asi 12 palet v distribucnim sklade firmy Wall Mart, tak jsem to vylozil bez problemu az druhy den odpoledne, driv me nevzali, ale mel jsem uz jen pak cestu do Salem, Oregon a nakonec domu do Federal Way, WA.
Je to dlouhe, ale ja jsem rad, ze jsem se s vama o tyto zazitky mohl podelit, byl to vylet k nezaplaceni, ale uz jsem zase rad doma, kazda cesta vede jednou domu, ja jsem spokojen, vy doufam taky, ze jste se zase neco dozvedeli a ja si jdu sednout na chvilu k bedne a nebo rovnou spat, to asi bude nejlepsi, mam zitra perny den a Seattle me asi ocekava s "otevrenou" naruci a budu zase cely den pilne jezdit a nakladat rybicky pro lidi na vychode, co nemaji tuseni, ze jim to privazi ogara ze Zlina, co uz taky cosi v tom svete videl ( zas tak moc toho ale nebylo, skromnost predevsim.)
Ahojte a mejte se, jak chcete, jenom ne spatne.
Honza Malina